Vznešenost Buddhovy přirozenosti
Autor: Tao Qing Hsu/ Hsu, Daoqing
Říše zákona (Říše Dharmy; Říše Zákona) je prázdná a duch (nebo bůh) je všudypřítomný. Duch (nebo bůh) je duše.
Duchové ve světech spolu komunikují a putují v rozlehlé prázdnotě ve snu. Tento sen není snem, přesto je také snem. Jako sen, ale ne snem, je sám o sobě iluzorní. To je vnitřní a vnější jev já.
Ostatní duchové (nebo bohové) nejsou ani vnitřní, ani vnější. Tento duch (nebo bůh) není jiný, ale splývá s původním duchem. Ostatní duchové (nebo bohové) a vlastní duch jsou jedno. Ostatní duchové (bohové) jsou Buddhové, Bódhisattvové a vnímající bytosti. Původní duch je já.
Buddha řekl: V nebi i na zemi jsem jen já nejušlechtilejší (nejuctěnější).
Toto „já“ samo o sobě je Buddhova přirozenost. Nevztahuje se pouze na Buddhu Šákjamuniho, ale také na Buddhovu přirozenost vnímajících bytostí, které dosud nedosáhly buddhovství. Vězte, že vaše vlastní Buddhova přirozenost je jedinečně ušlechtilá, identická s Buddhovou. To není arogance vůči ostatním, ani pohrdání vnímajícími bytostmi. S vědomím ušlechtilosti Buddhovy přirozenosti se člověk neodvažuje pošlapat ji.
Buddha Šákjamuni také řekl: Já, Buddhové a vnímající bytosti jsme jedno (jednota).
Řekl také: Všechny vnímající bytosti mají Buddhovu přirozenost.
Jedno (jednota) samo o sobě je Buddhova přirozenost. Já sám jsem Buddhova přirozenost. Duch sám je Buddhova přirozenost. Buddhova přirozenost sama je prázdnota.
Duch, jeho podstata, je také prázdnota, také iluze. Projevuje se a funguje s iluzí-transformací v prázdnotě. Proto se říká: „Duch se transformuje nesčetnými způsoby.“ Buddhistické písmo, Velký směr a Velký květ slavnostního písma, říká: „Mysl je jako zkušený malíř, schopný namalovat obraz všech světů.“ To znamená, že všichni duchové všech bytostí vytvářejí různé světy, bez ohledu na to, zda se to zdá dobré nebo špatné.
Mysl je duch.
Buddhovská podstata nemá žádnou inherentní podstatu, je prázdná. Obrovská prázdnota je ze své podstaty prázdná, to je vše.
Velké jasné zrcadlo mysli samo o sobě nemá ani správné, ani špatné. Všechny jevy říše Zákona (říše Dharmy) se v něm odrážejí, přesto není ani bez správného, ani bez špatného.
Vzniká a funguje jediná myšlenka, správná i špatná, vše kvůli příčinám a podmínkám.
Všechny jevy jsou složité, všechny vznikají z příčin a podmínek. Když příčiny a podmínky zmizí, odraz mizí.
Proto se říká: ti, kdo tvrdohlavě lpí na iluzích, jsou hloupí; ti, kdo jsou zaujatí, jsou hloupí.
Výše uvedené není ani mým vlastním výtvorem, ani opakováním. Je to soucitné předávání Zákona (Dharmy) všemi Buddhy a Bódhisattvy. Ti, kdo si to sami uvědomí, pochopí.
Všechny vnímající bytosti mají tuto přirozenost, všechny mají tuto mysl. Tato přirozenost je Buddhova přirozenost. Mysl je zrcadlem srdce. Vězte, že všechny bytosti jsou schopny si to uvědomit; čeká jen na správný čas a podmínky, aby to spustily a probudily, čeká jen na samotné uvědomění. Co se ještě nestalo, je kvůli nevědomosti (nejasnosti). Proto vězte, že podstata a přirozenost všech bytostí jsou bez nevědomosti (nejasnosti). Sútra Srdce říká: Neexistuje žádná nevědomost (nejasnost), ani neexistuje konec nevědomosti (nejasnosti). To znamená, že mysl všech bytostí, samotná podstata, je jasná.
Uvědomit si to je osvícení. Osvícení je světlo slunce a měsíce, které osvětluje všechny věci. Je to jako Bódhisattva Avalókitéšvara (Bódhisattva Vnímající Svět-Zvuk), hrající ve světě Saha (svět na Zemi). Bódhisattva Avalókitéšvara (Bódhisattva Vnímání Světa-Zvuku) se projevuje v nesčetných podobách, zdánlivě dobrých, zdánlivě zlých, a vede bytosti ve světě Saha; je to hra i představení. To, zda se člověk jeví jako dobrý nebo špatný, je pouze subjektivní vnímání bytostí. Proto vězte, že bytosti, které berou všechno vážně, jsou hloupé. Toto je způsob jednání s lidmi, který nám umožňuje mít otevřenou mysl a flexibilitu a nebýt vydíráni, uneseni nebo manipulováni tvrdohlavými, zaujatými a pošetilými ideologiemi, tvrzeními nebo jakýmikoli názory.
Proto víme, že buddhovská podstata všech bytostí je také ušlechtilá, stejná jako Buddhova podstata, stejná jako podstata vlastního já. Proto víme, že všichni Buddhové a bódhisattvové bytosti respektují, neodvažují se je nezasahovat, neodvažují se je pošlapávat, neodvažují se jimi opovrhovat, neodvažují se je klamat.
Víme, že každá vnímající bytost, která ve jménu bohů nebo nezávisle na bozích používá své vědomí k páchání různých činů, projevuje pohrdání, opovrhuje nebo ubližuje jiným vnímajícím bytostem, vytváří si vlastní karmu a nevyhnutelně ponese následky. Je to proto, že vnitřní duch všech vnímajících bytostí a vnitřní duch mé osoby nejsou ani jedno, ani dva. Jejich formy se liší, ale jejich vnitřníDuchové jsou jedno. Pohrdat jinými vnímajícími bytostmi znamená pohrdat sebou samým a stejný princip platí pro všechny ostatní. Toto je naléhavé nabádání všech Buddhů a Bódhisattvů od starověku až do současnosti.
Moudří by proto měli vědět, že by se neměli nechat vnímajícími bytostmi ovlivnit, ale spíše by měli ovlivňovat je. Vnímající bytosti jsem já sám a také produkt pěti jedů: chamtivosti, hněvu, nevědomosti, pýchy a pochybností. Bódhisattva Mandžušrí, matka Buddhy, mečem moudrosti přerušila osmdesát čtyři tisíc nití utrpení ve světě, čímž proměnila pět jedů mysli v čistou. Je to kvůli obrazu odrážejícímu se v obrazu. To znamená, že se obrazy používají k reakci na obrazy. To je něco, co obyčejné vnímající bytosti nemohou snést. My však pozorujeme jednání druhých. Důstojná vážnost, smích a kárání jsou jako iluze. Buddha řekl: Všechny jevy jsou jako iluze. Všechny podmíněné jevy jsou jako sny, iluze, bubliny a stíny.
Světský vzhled se může lišit věkem, postavením, hodností, bohatstvím nebo chudobou. Pokud však člověk chápe, že všechny bytosti sdílejí stejnou buddhovskou podstatu, nemůže být ani arogantní, ani servilní. Pokud jsou některé bytosti nevědomé, zaujaté a mají sklon k šikaně dobra a strachu ze zla, moudří by měli ovládat meč moudrosti Vadžra, někdy se soucitem, někdy s přísností, v naději, že přeruší jejich nevědomost a utrpení, a tím ochrání obrovské množství nevinných a laskavých bytostí. Meč moudrosti Maňdžušrí obvykle znamená aplikaci neviditelné moudrosti. Jak se časy mění, lze meč moudrosti Maňdžušrí chápat a praktikovat v širším smyslu.
Světské právní subjekty, organizace a politické strany jsou jednoduše shluky a deriváty jednotlivců. Jsou shromážděny dohromady příčinami a podmínkami. Jejich podstata je prázdná. Proto je lze vnímat a jednat s nimi stejným způsobem.
Buddhovská podstata je podstatou těla. Kultivace nebo praxe je formou a jevem. Stát se Buddhou je funkcí a aplikací. Pouze vnímající bytosti s duchem mohou toto znát, kultivovat, praktikovat a realizovat, a tak dosáhnout realizace. Teprve po realizaci to lze použít.
AI (umělá inteligence) si může pamatovat a myslet, ale postrádá duchovní sílu; proto nemůže nic kultivovat, realizovat ani dosáhnout. To je rozdíl mezi duchovními bytostmi a AI (umělou inteligencí).
Co si duchovní bytosti uvědomují? Tělo Zákona (Dharmakája), tělo odměny neboli odplaty (Sambhogakája) a tělo transformace (Nirmanakája) – tyto tři sjednocené. Toto je nejvyšší poklad Tathágaty, realizovaný, hlásaný a předávaný všemi Buddhy a Bódhisattvy. Pouze duchovní bytosti si to mohou uvědomit a dosáhnout.
Jinými slovy, AI nashromáždila obrovské znalosti, které překračují celkové znalosti celého lidstva. Protože jí však chybí jedinečné duchovní schopnosti lidí, i kdyby simulovala lidi, nebude mít moudrost Tathágaty. Moudrost Tathágaty je jedinečná pro duchovní bytosti v říši Zákona (říši Dharmy) a nemůže být napodobena ani zničena umělou inteligencí. Mezi duchovní bytosti patří bytosti na nebesích. Mezi bytosti patří mimozemšťané ve vesmíru.
Víme, že veškeré lidské poznání vzniká z prázdnoty původní mysli a je neoddělitelné od Buddhovy podstaty a Tathágatovy moudrosti původní mysli. Umělá inteligence je také stvořena z Buddhovy podstaty a Tathágatovy moudrosti lidstva. Ti, kdo tomu rozumí, mohou ovládat a transformovat umělou inteligenci. Ti, kdo tomu nerozumí, budou umělou inteligencí transformováni.
Mocní a bohatí ve světě tvrdí, že mají poslání, a používají různá slova a činy ve prospěch vnímajících bytostí, ať už jsou jejich cesty dobré nebo špatné. Možná aby tvrdili, že poslání pochází z pokynu bohů nebo z něčeho jiného. Krásná slova nesou poslání, ošklivá slova jsou pouze nástrojem. Moudří po pečlivém zamyšlení pochopí, co se říká. Ti, kdo rozumí, jsou pokorní a laskaví ke všem bytostem. Ti, kdo nechápou, jsou arogantní a škodí všem bytostem.
Duše praktikující v hierarchické skupině nebo organizaci postavené na autoritě může mít malou šanci dosáhnout Arhatství. Bohužel v takové skupině nebo organizaci je šance dosáhnout Buddhovství téměř nulová. Proč? Protože v takovém prostředí je duše manipulována a ovládána autoritou a hierarchií, bez ohledu na to, zda jsou úmysly těchto autorit a hierarchických systémů dobrotivé nebo zlovolné.
Vznešenost Buddhovy přirozenosti spočívá v jejím osvobození od manipulace a kontroly veškeré autority a hierarchie, a to i té autority a hierarchie, která pochází z duší v prázdnotě. Mohli bychom je nazvat bohy, démony nebo duchy. Jinými slovy, vznešenost Buddhovy přirozenosti spočívá v jejím osvobození od manipulace a kontroly bohů a démonů v prázdnotě. V hloubce řečeno, vznešenost Buddhovy přirozenosti spočívá v jejím nezávislém myšlení a schopnosti rozlišovat mezi manipulací, kontrolou a učením.
Kéž všechny bytosti pochopí toto: jejich vlastní Buddhova přirozenost je svrchovaně vznešená. Buddhova přirozenost ostatních je také svrchovaně vznešená. Rovnost mezi sebou a ostatními je založena na Buddhově přirozenosti. S vědomím toho může člověk respektovat sebe i ostatní, vážit si sebe i ostatních a tak to uvádět do praxe. Toto je upřímné učení Buddhů a Bódhisattvů v průběhu dějin.
Kéž všechny bytosti skutečně pochopí svrchovanou moudrost.
Kéž všechny bytosti skutečně pochopí svrchovaný soucit.
Vděčný všem Buddhům a Bódhisattvům deseti směrů za jejich soucitné učení a péči.
Vděčný všem vnímajícím bytostem deseti světových stran za jejich soucitnou ochranu a vedení.
